Parkoviště s příjemným personálem
je věc, kterou moc nikde nezažiješ. Tady? Tady jo, pán ti poradí kudy vyrazit na cestu, dá ti propagační materiál a pokecá s tebou co a jak, takže by ti vlastně doporučil i podobnou cestu jako já. Proč tedy píšu a doporučuju tuhle cestu a výlet do Boubína? No přece protože je to tam boží! A to hlavně na podzim. Když je les barevnej, dost prší a všude jsou potůčky a málo lidí.
První zastávkou je jezírko
Jezírko, u kterého jsou lavičky, vodopád nebo jak to nazvat a většinou v dobrém počasí taky halda lidí. Proč? Protože dál většina nejde. Dojdou k jezírku, řeknou pěkný, fotka na instáč a můžeme zpátky. Tuhle variantu připouštím pouze těm, co s sebou berou potomky, protože právě sem to lze i kočárkem. No, ale pro ty z vás co nemáte kočárek, bezpodmínečně pokračujeme. Kudy? Podle mapy, kterou najdeš pod kouzelným tlačítkem nahoře. A nebo podle značek po lese, je jich požehnaně tak jako různých potůčku, popadaných stromů, cestiček. Prostě takovej malej ráj na zemi, hlavně teda na podzim jak jsem psal. Ideálně pak při dešti, mlze, protože jakmile je trochu pěkně, je to tady klasicky docela Václavák, ale tomu už neunikneme, že? 🙂
Unikneme, když cestou zpátky půjdeme jinudy
Přesně tak, natáhneme si cestu a uděláme okruh, nerad totiž chodím stejnou cestou zpátky, skoro bych řekl, že to nesnáším. Rád totiž objevuju i když se u toho kolikrát ztratím. O okruhu mluvím cestou zpět z rozhledny, která je mimochodem podle mě nejvýše položená rozhledna Šumavy a nabízí dokonalé výhledy, tedy né za mlhy a deště. Takže si musíš vybrat, bu ď bude pěkně a uvidíš daleko, ale bude všude hromada lidí, nebo si užiješ ticho, šum stromů, klid, ale z rohledny daleko nedohlédneš, volba je na tobě. V obou variantách to stojí za to, tady zažiješ tu pravou Šumavu.